OmalovánkyOmalovánky ZvířataOmalovánky Obojživelníci

Omalovánky Obojživelníci

Obojživelníci (Amphibia) jsou skupinou proměnlivých obratlovců, mezi něž patří například žáby, ropuchy, salamandry a mloci. Jsou jednou z nejstarších skupin suchozemských obratlovců, první obojživelníci se objevili v období devonu, přibližně před 370 miliony let.

Obojživelníci - zajímavosti a informace

  1. Charakteristika: Obojživelníci jsou ektotermní, což znamená, že jejich tělesná teplota závisí na prostředí. Mají hladkou, vlhkou kůži, která je schopna vyměňovat plyny s okolím, což jim umožňuje dýchat kůží. Někteří obojživelníci však mají plíce, které slouží k dýchání vzduchu.
  2. Životní cyklus: Obojživelníci jsou známí svým jedinečným životním cyklem. Většina obojživelníků prochází procesem metamorfózy od larválního stádia (např. pulce), které žije ve vodním prostředí, až po dospělého živočicha, který může žít na souši.
  3. Rozšíření a stanoviště: Obojživelníci jsou rozšířeni po celém světě, s výjimkou nejextrémnějších klimatických oblastí, jako je Antarktida. Vyskytují se v nejrůznějších biotopech, od tropických lesů po hory, pouště a Arktidu.
  4. Dieta: Většina obojživelníků je masožravá a živí se převážně bezobratlými živočichy, jako je hmyz a plži. Některé větší druhy obojživelníků se mohou živit drobnými hlodavci, ptáky a dokonce i jinými obojživelníky.
  5. Rizika: Obojživelníci jsou jednou ze skupin živočichů, kteří nejvíce trpí změnou klimatu, ztrátou stanovišť, nemocemi, znečištěním a invazivními druhy. Podle Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN) jsou obojživelníci skupinou obratlovců s největším počtem druhů ohrožených vyhynutím.

Obojživelníci hrají klíčovou roli v ekosystémech po celém světě, protože slouží jako predátoři pro mnoho druhů bezobratlých a jako potrava pro mnoho druhů ptáků, savců a plazů. Pro člověka jsou důležití také jako zdroj vědeckého výzkumu a ukazatel stavu životního prostředí.

.pf-title{ display:none; } .tdi_55{ display:none; } .tdb-title-text{ display:none; }